Turecká van.

Původ.

Dá se předpokládat,že turecká van je přirozeně vzniklé plemeno,jehož původní vlastí byla především oblast kolem tureckého jezera Van v jihovýchodní Anatolii.
Objevení těchto veselých jezerních koček je vlastně náhoda.Dvě Angličanky L.Lushingtonová a S.Hallidayová se vypravily do Turecka,aby pátraly po původní formě turecké angory.K jejich překvapení však narazily na bílé kočky s hedvábnou srstí ,tmavočerveným motýlkem na hlavě a stejně zbarveným ocasem.Tyto kočky náležely ke zcela jinému typu než turecké angory.Jejich nadšení bylo tak veliké,že si z Turecka odvážely do své vlasti párek těchto koček,které prý v roce 1955 položily základní kámen světového chovu tureckých vanů. Za čtrnáct let byli importováni další dva turečtí vanové,kteří doplnili slavnou chovatelskou stanici Kastamanou.

V roce 1969 uznal anglický kočičí svaz GCCF oficiálně plemeno turecká van v barvě auburn-white zbarvení a uznání FIFe následovalo o tři roky později.V roce 1986 přišlo i uznání krémových variant a od roku 1998 uznává FIFe i všechny ostatní barevné variety.

Povaha.

Turečtí vanové jsou velmi temperamentní a jejich temperament může člověka vyčerpávat.Dovádivé kočky od jezera Van nemají mnoho smyslu pro klid.Sviští životem maximální rychlostí a užívají si každou vteřinu.Bolestivé kousnutí neznamená nepřátelství,spíše se jedná o emocionální výlev nadměrné přízně.Kousnutí z lásky jsou specialitou většiny vanů.Šikovní vanové dokáží otevírat dveře a dokonce i zásuvky.Aportování je zábava,kterou vanové dokonale zvládají,hledají a přinášejí nazpátek drobné hračky,i když je hodíte sebedál.

Děti a turečtí vanové jsou v zásadě dobrou kombinací,ale lidské potomstvo považují sebevědomí turci spíše za rovnocenné než nadřazené členy skupiny. Turečtí vanové jsou sebevědomé kočky se sklony k dominanci,které je třeba vychovávat,pokud nemají jednoho dne převzít nadvládu.

Typ.

Hlava tureckých vanů je krátká a směrem dolů tvoří zaoblený trojúhelník.Nos je středně dlouhý a rovný.Brada je výrazná,mírně zaoblená.Uši jsou velké,otevřené,mírně zaoblené,ne příliš těsně u sebe.Orientálně zešikmené oči jsou oválné,velké,ve světle až tmavě jantarové barvě,oranžové,modré nebo každé jiné barvy.Tělo tureckých vanů je svalnaté se silnou stavbou kostí.Ocas je středně dlouhý a velmi dobře ochlupený.Srst tureckých vanů je bílá bez žlutého nádechu,barevný je jen ocas a motýl na hlavě,který rozděluje bílá lysina.(několik málo skvrn na těle je tolerováno,dokonalá kresba je podstatná pro výstavy).V létě je srst turků lehká,poměrně krátká,hedvábná,bez podsady.V zimě je bujná, hustá a delší.

Kočky plemene turecká van patří stále k nejvzácnějším kočičím plemenům vůbec.Je to s podivem,protože krása,temperament a šarm těmto kočkám rozhodně nechybí