Moje první výstava.

(z Jasmínčina pohledu)

To sobotní ráno jsme vstávali poněkud brzy.Ještě jsem se ani pořádně nerozkoukala a už pro mě chystala panička přepravku.Byla jsem překvapená,čekala jsem na krmení a ono nic.Tak si o něj musím říct.Mé prosebné mňoukání bylo vyslyšeno a trošku masíčka mi nakonec přišlo vhod.Když jsem dojedla ,dali mě do přepravky.Sice jsem se bránila,ale nebylo to nic platné.Pak mě čekalo cestování.První autobus,potom vlak.Co se to děje,kam jedeme?Vystrašená jsem se zavrtala do deky,kterou mi dali do přepravky a čekala, co se bude dít.Pak to přišlo.Byli jsme na místě.Všude kolem spousta cizích lidí s přepravkami a v nich spousta cizích koček.Vytáhli mě a nějaká cizí paní mě prohlížela a kontrolovala,no nic příjemného.A zase zpět do přepravky.Někam se jde.Když mě znovu vytáhli,mé překvapení bylo ještě větší.

Strčili mě do klece. Neměla jsem vůbec chuť ji prozkoumávat a tak jsem se stočila v rohu do klubíčka.Kolem klece se to začalo hemžit lidmi.Někteří byli velcí a jen koukali,ti malí taky koukali a ještě klepali na sklo,ale to se paničce asi moc nelíbilo.Zdálo se mi,že tam ležím věčnost.Dávali mi sice vodu,ale já jsem opravdu nic nechtěla.Nejraději bych zpátky domů.Pak mě zase vytáhli a panička mi česala kožíšek.Nevěděla jsem proč,doba na česání to rozhodně nebyla.

Někam mě nese.Vidím stolek a nějakého cizího pána.Panička mě natahuje jak nudli a pán si mě prohlíží.Co má tohle znamenat?Snad mě nechtějí dát tomu cizímu dvounožci.Dostala jsem hrozný strach.Celá jsem se klepala,ocásek jsem stáhla mezi zadní nožičky a co nejvíc jsem se držela paničky.Ta mě uklidňovala a pořád na mě mluvila.Co mi říkala nevím,chtěla jsem se spíš někam schovat.Ještě mě položila na stolek a pán si mě znovu prohlížel.Pak něco psal.Panička mě vzala do náruče a tvářila se vcelku spokojeně,teda na rozdíl ode mě,protože já jsem nebyla spokojená vůbec.Vrátili jsme se ke kleci.Strčili mě zase zpátky a něco si s páníčkem povídali.Snad už je všemu konec a pojedeme domů.Vyčerpaná a vystrašená jsem nakonec usnula.

Když mě vzbudili a vytáhli z klece,ukazovali mi nějakou kytičku a diplom,prý že to je moje a že jsem moc hodná a pěkná holka.Co tohle má znamenat,hodná a pěkná jsem přece pořád,no ne?Ale to už mě dávali do přepravky a odcházeli jsme.Však už bylo načase,vždyť už je pomalu čas na večerní krmení.Jak já se těším domů.Cesta zpět probíhala v klidu a rychle.Už jsme u dveří bytu,tady už to znám,tak vystrkuji čumáček z přepravky.Honem otvírejte.Otevřeli mi přepravku a moje první cesta byla na toaletu.Tam,kde jsme byli se to v klidu udělat ani nedalo.Pak jsme se přivítali se Sárou,taky vypadala,že je ráda,že jsme se všichni vrátili.A teď už k miskám,honem se najíst a zalehnout.Pro dnešek už toho bylo opravdu dost.




Další fotky z výstavy:

pro zvětšení kliknout pro zvětšení kliknout pro zvětšení kliknout pro zvětšení kliknout
pro zvětšení kliknout pro zvětšení kliknout
Zpět
Naše kočka Sara
domů e-shop plemena koček kupujeme kotě budete potřebovat strava péče chov naše kočky
Obsah webu Jamis Přidat k oblíbeným
Jasmína fotky Jasmínky fotky u nás první výstava popis plemene rodokmen další výstavy